Pes s velkým srdcem

Smutné události v mé výmaří rodině mne přiměly k prostudování mnoha článků o kardiologickém onemocnění psů zvaném dilatační kardiomyopatie. Přestože nemám veterinární vzdělání, vzhledem k závažnosti možných následků tohoto onemocnění pro chov jsem se rozhodla podělit se zde o získané základní informace.  V závěru pokládám pár osobních otázek a chci vás požádat o zamyšlení ….

Základní charakteristika onemocnění

Dilatační kardiomyopatie DKMP (angl. dilated cardiomyopathy DCM) je degenerativní onemocnění srdeční svaloviny projevující se zvětšením levé srdeční komory, zhoršenou stažlivostí (kontraktilitou), nedomykavostí chlopní, arytmiemi, objemovým přetížením a konečným srdečním selháním. Primární příčina onemocnění zatím nebyla zcela objasněna, možné příčiny jsou uvedeny níže.

Výskyt

DCM se nejčastěji vyskytuje u velkých plemen psů, jako je dobrman, německá doga, bernardýn, irský vlkodav, boxer, novofundlandský pes a německý ovčák. Nejvíce prací a tím i poznatků pochází ze studií u dobrmanů, což je nejčastěji postižené plemeno v severní Americe i Evropě.  Onemocnění je však zaznamenáno i u výmarských ohařů. Psi samci bývají postiženi až 2x častěji než feny.

Příznaky, fáze nemoci

Dilatační kardiomyopatie je onemocnění progresivní, neboli postupně se zhoršující a neustále se vyvíjející. Rozlišují se fáze:

  1. stádium – chybí jakékoliv příznaky onemocnění, všechna vyšetření jsou bez nálezu
  2. stádium – okultní, preklinická fáze: chybí zjevné příznaky onemocnění, ale kardiologické vyšetření již může odhalit abnormality potvrzující DCM. Tato fáze může trvat měsíce až roky a daní jedinci mohou být v tomto dlouhém období již využíváni v chovu, aniž by majitel zaznamenal nějaké zdravotní problémy.
  3. stádium – zjevná DCM: objevují se příznaky - slabost, neochota k pohybu, snadná unavitelnost, nechutenství, chladné končetiny, zvýšená dechová i tepová frekvence, noční neklid, neochota k ulehnutí, hubnutí, dušnost, kašel, otoky břicha, náhlá ztráta vědomí. Průměrný věk psů při nástupu klinických příznaků je 3 – 8 let. Většina jedinců pak nepřežívá déle než 6 až 24 měsíců.

Bohužel ale existuje i možnost, že jediným a zároveň definitivním příznakem onemocnění je náhlý úhyn bez zjevných předchozích příznaků. Takto může uhynout 30 – 50 % psů s DCM (feny mají větší sklony k náhlému úhynu).

Léčba, prognóza

Definitivně být pes vyléčen nemůže, situaci by vyřešila pouze transplantace srdce.  Prognóza onemocnění je většinou špatná a je závislá na věku, ve kterém se objeví první příznaky.  Život může pacientovi prodloužit pouze včasná diagnostika a nasazená léčba zaměřená na zvládnutí příznaků a oddálení srdečního selhání.

Prevence, vyšetření

Zásadní význam pro diagnostiku onemocnění má neinvazivní kardiologické vyšetření, které sestává z:

  • auskultace, tj. poslechu srdce a plicního pole (může odhalit arytmie, zrychlenou srdeční frekvenci, nedomykavost chlopní, edém plic)
  • RTG hrudníku (odhalí zvětšenou siluetu a změnu tvaru srdce, edém plic)
  • ultrazvuk / echokardiografické vyšetření srdce (odhalí zvětšení levé komory srdce a jeho změněnou pohyblivost, sníženou kontraktilitu, snížený průtok krve na chlopních a jejich nedomykavost)
  • EKG, popřípadě Holter-EKG (odhalí arytmie, zvýšenou srdeční frekvenci)

Vyšetření ukazuje stav jedince v dané chvíli a nevylučuje, že se příznaky objeví později. Doporučuje se proto provádět vyšetření opakovaně každý rok, a to zejména u psů, kteří jsou zařazeni do chovu. Vhodná doba pro první vyšetření je věk 1 ‑ 1,5 roku, při podezření na výskyt v linii je možné odhalit známky onemocnění již u 6měsíčního štěněte (diagnostiku je schopná provést např. MVDr. Filipejová, VFU FVL Brno). Při zjištění výskytu DCM je pro chov velmi žádoucí sledovat rodovou linii nemocného jedince - vyšetřit rodiče, sourozence a případné potomky.

Cena vyšetření (RTG + ultrazvuk + EKG) v roce 2018 na VFU FVL Brno byla cca 2000 Kč. Při opakovaném preventivním vyšetření bez zjevných problémů se provádí pouze ultrazvuk + EKG. Správnost vyšetření je závislá na technickém vybavení ordinace a zejména na zkušenosti vyšetřujícího lékaře - kardiologa.

Doplňkovým testem k výše zmíněnému vyšetření je i krevní rozbor a stanovení obsahu natriuretických peptidů – hormonů produkovaných ve zvýšené míře při srdečním onemocnění v okultní fázi. Vyšetření se nedoporučuje provádět dříve než v 18. - 24. měsíci věku. Cena na VFU FVL Brno cca 2000,- Kč (zpracovává laboratoř v Německu).

Příčina

Příčiny kardiomyopatií obecně mohou být různé:

  • nutriční - nedostatek taurinu a L-karnitinu ve stravě nebo geneticky podmíněný defekt, který způsobuje nedostatečné využití těchto aminokyselin v srdečním svalu
  • infekční - virové (Parvovirus) i bakteriální (Borrelia, Bartonella apod.)
  • toxické (antracyklinová cytostatika, antibiotika, olovo, histamin…)
  • metabolické (cukrovka, porucha funkce štítné žlázy...) a imunologické
  • genetické (biochemické defekty bílkovin) - u lidské formy DCM, která je velmi podobná DCM dobrmana, byly již odhaleny mutace více než 20 genů, které mohou onemocnění inicializovat nebo ovlivnit jeho progresi

Dědičnost

Na základě rozborů rodokmenů postižených jedinců u jednotlivých plemen byl zjištěn výskyt v některých chovných liniích, což naznačuje možnou dědičnost. Nejčastěji odhalený způsob dědičnosti je autosomálně dominantní (prokázáno u dobrmanů, irských vlkodavů, novofundlandských psů, boxerů). Nemoc se v takovém případě vyskytuje prakticky v každé generaci, nevyskytují se skrytí přenašeči a zdravý jedinec nepředává mutaci genu do dalších generací.

Budeme-li předpokládat, že by se nejčastější podoba dědičnosti, tedy autosomálně dominantní, týkala i výmarských ohařů, pak by dle Mendelových principů dědičnosti situace vypadala zjednodušeně a v ideálním případě takto:

aa ….. zdravý jedinec (recesivní homozygot)

AA ….. nemocný jedinec (dominantní homozygot)

Aa  ….. nemocný jedinec (dominantní heterozygot), dle typu dominance může mít Aa lehčí projev onemocnění než AA

 

Při zkřížení zdravého jedince s nemocným je 50 - 100% pravděpodobnost narození postiženého potomka.

aa + Aa = 50 % postižených Aa + 50 % zdravých aa

aa + AA = 100 % postižených Aa

 

Při zkřížení dvou nemocných (např. v okultní fázi nemoci bez zjevných projevů) je 75 - 100% pravděpodobnost narození postiženého potomka.

Aa + Aa = 25 % postižených AA + 50 % postižených Aa + 25 % zdravých aa

AA + Aa = 50 % postižených AA + 50 % postižených Aa

Jiný typ dědičnosti byl prokázán pouze u německých dog (recesivní dědičnost vázaná na X chromozom) a portugalských vodních psů (autosomálně recesivní dědičnost), kde se nemoc projevuje často ob generaci kvůli skrytým přenašečům.

Na základě několikaletých rozsáhlých studií jsou nyní již k dispozici genetické testy na dilatační kardiomyopatii u některých plemen psů (boxer, dobrman) díky dr. K. Meuers ze Státní univerzity v Severní Karolině. Genetický test pro VOK zatím nikde na světě neexistuje. Vývoj testu a hledání genetických příčin není už technologickým problémem ani pro české laboratoře, je to však otázka velké finanční investice, která se pohybuje ve statisících Kč.  Pro genetické testování je obvykle potřeba 5 zvířat s plně vyjádřeným onemocněním a 5 zvířat zcela fenotypově zdravých (info MUDr. Peková, Vemodia).

K zamyšlení

Jak evidujeme úhyn nechovných jedinců v mladém a středním věku?

Jak pátráme po příčinách úhynu zejména chovných jedinců?  Jak často je prováděna pitva?

Jak sdílíme v Klubu informace o nestandardním vývoji v naší linii, u našich potomků?

Jak mezi sebou chovatelé a majitelé odchovaných štěňat udržují kontakt a předávají si informace o zdravotním stavu po celou dobu života psa, i po smrti rodičů?

Jaká vyšetření vyžadují chovatelé u zvolených krycích partnerů pro své chovné jedince?

Máme dostatečně nastavená zdravotní kritéria pro výběr jedince do chovu? Platí stále, že “Výskyt geneticky podmíněných vad a onemocnění není problémem plemene výmarský ohař“ (Koncepce řízeného chovu v KCHVO a její nástroje, MVDr. Šonka, 2013) nebo problémy jen nesledujeme a nemluvíme o nich?

Jak by mohl Klub motivovat chovatele i majitele k zodpovědnému přístupu (příspěvek na preventivní vyšetření, příspěvek na pitvu, zprostředkování větší informovanosti nejen v oblasti výcviku, ale také v oblasti zdraví apod.)?

Zdena Němcová, duben 2018

Zdroje

Dědičné srdeční vady , MVDr. Šando, http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/dedicne-srdecni-vady-144.html

Kardiomyopatie a genetika, MVDr R. Kvapil Veterinářství 2008, 58, http://vetweb.cz/kardiomyopatie-a-genetika-review/

Dilatační kardiomyopatie dobrmanů -DKMP, MVDr. R. Kvapil, http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/dilatacni-kardiomyopatie-dobrmanu--DKMP-256.html

Kardiomyopatie u psů a koček, MVDr. P. Scheer, http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/kardiomyopatie-u-psu-a-kocek-276.html

Případová studie DKMP u psů, FVL, 2009-12, MVDr Agudelo. MVDr Honzáková, MVDr Škorič, MVDr Kohout, MVDr Stegmann, http://sis.vfu.cz/eiz/pripstud.html

NC State Veterinary Hospital, https://cvm.ncsu.edu/research/clinical-trials/list/?specialty=cardiology

Wikiskripta, https://www.wikiskripta.eu/w/Autosom%C3%A1ln%C4%9B_dominantn%C3%AD_d%C4%9Bdi%C4%8Dnost

 

Sponzoři: