Herpes virus – aktuální téma v chovu

Chov štěňat nemusí být vždy jen radostnou etapou v životě feny a jejího majitele, ale v této době se mohou přihodit i různé komplikace. Jednou z nich je postižení vrhu Herpes virem.

Jedná se o specifický virus HVC-1 vyskytující se u psů a psovitých šelem. Tento virus byl poprvé popsán v roce 1965 v USA jako příčina infekčního úmrtí novorozených štěňat. Vyvolává náhlý úhyn sajících štěňat, potraty březích fen a také postižení dýchacích či reprodukčních orgánů u dospělých jedinců.

Herpes virus po napadení hostitele přetrvává v jeho těle po celý život a má nebezpečnou schopnost vyvolávat latentní (skryté) infekce s občasným vylučováním viru, a to například v období nemoci, při léčbě kortikoidy nebo při oslabení organismu stresovou situací, za jakou může být považován i porod. Štěňata mohou být infikována v děloze přes placentu, dále při průchodu infikovanými porodními cestami nebo později od feny z infikovaných pohlavních sekretů, kdy fena olizuje sebe i štěňata. Rozhodující je u štěňat věk, největší mortalitu má onemocnění při infekci štěňat do 14 dnů po porodu, kdy ještě nemají dokonale vyvinutou termoregulaci. Průběh infekce je v tomto období většinou perakutní, štěňata hynou během několika hodin až jednoho dne často ještě před projevem výrazných klinických příznaků. U štěňat nakažených ve stáří dvou až tří týdnů probíhá infekce latentně. Optimální teplota pro růst a množení viru je tělesná teplota štěňat, tj. 35–36ºC a proto vyhřívání porodního boxu několik dní po narození štěňat také redukuje přežívání viru v prostředí. Štěňata ve vyšším věku reagují na infekci zapojením imunitního systému a následně horečkou, která přirozeně virus likviduje. Proto je infekce u štěňat starších jednoho měsíce téměř bez úhynu. U dospělých zvířat probíhá onemocnění pozvolněji, krátce se objevují mírné příznaky infekce dýchacího traktu, výtoky z očí, ojediněle zvracení. U fen se může vyskytovat výtok z vulvy a puchýřky, u samců také výtok a puchýřky na sliznici předkožkového vaku.

U březích fen pak způsobuje Herpes virus problémy se zabřezáváním a absorpce plodů, což může na venek vypadat pouze jako špatné „natermínování“ feny při krytí, dále také způsobuje potraty, předčasné porody, porody mrtvých štěňat nebo podstatně méně početné vrhy oproti provedenému SONO vyšetření při diagnostice březosti. Narozená štěňata jsou slabá, mají nízké porodní hmotnosti. Většinou je postižený celý vrh, ne pouze jedno nebo dvě štěňata a proto nelze každou ztrátu štěněte ihned připisovat Herpes viru. Pokud nakažené štěně výjimečně přežije, je zdrojem viru pro okolí, často má trvalé poškození nervové soustavy, ledvin a lymfatického systému.

K infekci mezi dospělými psy nemusí docházet jen pohlavním stykem při páření, ale častěji vdechováním kontaminovaného vzduchu od jedince s respiratorní formou. Obvykle dochází k přenosu infekce v místech o vysoké koncentraci psů, jako jsou výstavy, svody, cvičáky a jiné. Virus se nepřenáší pouze přímo kapénkovou infekcí, ale i nepřímo na oblečení, podložkách či dekách. Proto je potřeba omezit výlety do těchto míst, pokud máte doma březí fenu nebo fenu se štěňaty.

Přítomnost Herpes viru v organismu lze detekovat z vyšetření krve nebo stěrů ze sliznice tlamy na průkaz protilátek. Poslední dobou bývá čím dál častěji požadováno vyšetření feny na Herpes jako jedna z podmínek krytí. Pokud má majitel testovaného psa s negativním výsledkem, je samozřejmé, že bude chtít vědět i aktuální nákazovou situaci feny a mělo by být slušností vyjít v této podmínce krytí vstříc. Předchází se tím pak následné kritice, kdo koho případně nakazil. Ale vzhledem k tomu, že množství protilátek po prodělané infekci následně rychle klesá, nebývá toto vyšetření s odstupem času přesné a dává opravdu jen odpověď o aktuálním stavu jedince.

            Proti Herpes viru existuje komerční vakcína, která se podává ve dvou dávkách, a to před krytím nebo těsně po něm a 1-2 týdny před plánovaným porodem. Jedná se o aktivní imunizaci feny podáním subjednotkové vakcíny, která vyvolává u feny tvorbu protilátek a štěňata jsou pak pasivně imunizována příjmem těchto protilátek skrze mateřské mléko v prvních hodinách po porodu. Tyto protilátky chrání štěňata po dobu prvních několika dní života. V rámci studie vakcíny přežilo až 80% štěňat od očkovaných fen narozených v infikované smečce.

Ochranou proti postižení vrhu Herpes virem může být právě tato preventivní vakcinace březí feny, ale pokud fena již jednou o vrh z důvodu Herpes viru přišla, je nutno si uvědomit, že ani vakcinace není samospásná a raději tuto fenku nezařazovat dále do chovu, protože promořenost psí populace je až 40% a onemocnění a projev Herpes viru je silně vázán na imunitní systém jedince. Podobně jako u lidí, někdo na Herpes opary trpí opakovaně, u jiného se zdravý a dobře fungující imunitní systém dokáže s Herpes virem vypořádat. Stejně tak je tomu i u psů, pokud fena trpí na postižení vrhu Herpes virem, není řešením jen její vakcinace, ale hlavně zjištění příčiny oslabení imunitního systému s následným projevem virové infekce. Proto ani vakcinace není zaručenou ochranou a individuální otázkou zůstává jestli očkovat nebo neočkovat a zda se postižená štěňata na základě pasivního přísunu protilátek s nemocí úplně vypořádají a nebo jí jen „přečkají“ a nadále se stávají pro své okolí zdrojem infekce.

 

MVDr. Hana Jurášková

CHS Sachmet

Sponzoři: